Radovan Karadžić
Návrh na zastavení stíhání za válečné zločiny, který Karadžić podal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), byl zamítnut.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odmítl ve středu snahu bývalého bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiće o zastavení svého stíhání za válečné zločiny, napsala agentura AP. Karadžić se odvolával na údajný slib imunity od amerického vyjednávače Richarda Holbrooka.
Karadžić podal u tribunálu návrh, aby soud upustil od jeho stíhání za válečné zločiny, podle kterého mu Holbrook roce 1996 nabídl beztrestnost, pokud se stáhne z politického života. Soud ve svém třicetistránkovém rozhodnutí mimo jiné napsal, že i kdyby taková úmluva byla skutečně podepsána, tak by neplatila, protože Rada bezpečnosti OSN nedala Holbrookovi k takovým rozhovorům mandát.
Sám někdejší vyjednávač opakovaně existenci dohody slibující imunitu opakovaně popřel a nazval Karadžičovo tvrzení jako „nic víc než další lež od nejhoršího člověka v Evropě“.
Karadžić se podle svého právního poradce Petera Robinsona proti rozhodnutí soudu odvolá. „Jsme zklamaní, že odmítli vést důkazní řízení,“ dodal Robinson. Karadžić se před soudem hájí sám.
Karadžiće zatkly srbské bezpečnostní složky loni v červenci po 13 letech na útěku. Bývalý vůdce bosenských Srbů je obviněn z genocidy během války v bývalé Jugoslávii v polovině 90. let, je podezřelý z nejhorších zločinů v Evropě od druhé světové války. Je spojován jak s masakrem osmi tisíc muslimů v bosenské Srebrenici v roce 1995, také například s násilným obléháním Sarajeva.
Předseda ICTY Patrick Robinson v červnu oznámil Radě bezpečnosti OSN, že proces by mohl začít koncem srpna a skončit v roce 2012.
Válku v Bosně, jež si podle posledních odhadů vyžádala na 100.000 lidských životů, ukončila daytonská mírová dohoda v prosinci 1995. Země se poté vnitřně rozdělila na dva silně autonomní správní celky, muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.
Nejhledanějším mužem Evropy se po Karadžićově dopadení stal bývalý vůdce bosenských Srbů, generál Ratko Mladić.
Vanja Igič
