Nedávno v Česku fanoušci fotbalového klubu Crvena zvezda ztrapnili Srbsko, když řádili při cestě do Prahy na zápas Crvené zvezdy se Slavií. V centru Prahy nadělali bordel a skončili pozatýkáni. Předvedli se jako zvířata a stejně tak i odjeli. Jenže, čeští fanoušci, kteří po pár dnech přijeli na zápas do Bělehradu, se neprezentovali o nic lépe. Fotbaloví fanoušci jsou všude stejní, není to rarita Srbska, že se pod vlivem fotbalového nadšení chovají jako neandrtálci a ztrapňují tím celý srbský národ. Už jsme si v Srbsku zvykli, že se občas ve světě ztrapňujeme. Ale to není všechno. Nedávno skupinka studentů z Chorvatska urážela v Praze skupinku studentů z bělehradského matematického gymnázia. Chorvatští i srbští studenti jezdí četně na exkurze do Prahy a je jich plné město. Mezi nimi sice nedošlo k žádnému fyzickému střetu jako u chuligánů ze Srbska, ale je nad míru trapné, jak se předvedli. Problémy údajně začaly už v hotelu, kde byly ubytované obě skupinky studentů. Chorvaté napadli srbské studenty takovými argumenty, že se situace dala vyřešit jedině přemístěním studentů z Bělehradu do jiného hotelu. Kdy konečně přestanou etnické problémy na Balkáně? Přestanou vůbec někdy? Místo toho, abychom své rozlišnosti prezentovali jako něco mimořádného a chlubili se svými rozmanitými kraji, kulturou, tradicemi, nářečími, místo toho, abychom využili oné jižanské pestrosti, my ji před celým světem používáme jako zbraně ke konfliktům mezi sebou. Co znamená ta „stabilizace“ Balkánu, o které se mluví v médiích, když se ve světě pořád a neustále napadáme?
Kvůli takovému chování se v poslední době z Bosny vystěhovalo množství Srbů. Srbští uprchlíci, kteří se časem vrátili do svých domovů, se opět stěhují pryč, protože nedokážou čelit četným ponížením ze strany bosenských obyvatel. Srbové nemají přístup k hřbitovům, nedostávají důchod, zdravotní péči, ani práci.
Vláda Kosova zas na druhou stranu nepustila Srby do Veliké Hoči v Kosovu na odhalování hrobů Srbů, kteří byli v letech 1998 až 2000 unešení a zabiti. Důvodem bylo „nerespektování procedury“. 75 osob se tak muselo odebrat domů, protože nepožádali včas o doprovod na hřbitovní místo. Lidé poslali žádost den předtím, přitom měla být poslaná 72 hodin předem. Nedostali tak policejní doprovod a byli posláni zase pryč. Srby údajně zastavili Albánci a vyšetřovali je 3 hodiny, než jim nařídili vrátit se zpátky. Doprovod, o který Srbové žádali dodatečně, jim nedali. A tak vypadá demokracie, kterou propaguje vláda Kosova. Na teritoriu Orahovac bylo tehdy uneseno a zabito 84 Srbů. Nejvíce z nich strádalo v roce 1998 v rukou teroristické organizace UÇK. Srbové se tak před pár dny nemohli podívat na odhalení hrobů svých bližních, což samo o sobě vysvětluje stav Prištiny k úctě památky zahynulých Srbů v Kosmetu. Urážka těchto lidí je i samotnou ukázkou toho, jaký je vztah mezi kosovskou dočasnou vládou a srbskou společností a jak vypadá kosovská vize multietnického státu.
Bude Kosovo podmínkou pro vstup Srbska do EU?
Dočasná vláda v Prištině celkem dost upevnila síly o boj za nelegálně prohlášenou samostatnost Kosova. Bývalý finský prezident Martti Ahtisaari a držitel Nobelovy ceny za mír za rok 2008 jí nedávno nahrál tezí, že Srbsko bude muset uznat Kosovo, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Bělehrad v tom nevidí nic jiného, než lobbistický krok jednoho diplomata, který od samého začátku hrál pro kosovskou nezávislost. Nikdo jiný s tímto požadavkem zatím nepřišel. V Srbsku kolují názory, že takovýto požadavek nemůže být prezidentu Tadićovi střelen jen tak z ničeho nic, jiní zase tvrdí, že to za chvíli přijde. Teď je otázkou, zda projde ono Tadićevo heslo „jak Kosovo, tak i EU“. Srbsko může buď odmítnout evropskou perspektivu, nebo se vydat dvojitou cestou, kdy jedna by vedla směrem k EU a druhá by znamenala odložení otázky Kosova na pozdější rozhodování.
Bosnu spolkla administrativa
Víte vůbec, jak to vypadá s administrativou v Bosně a Hercegovině? Ta doslova „spolkla zemi“, jak se v poslední době říká. Ve federaci Bosny a Hercegoviny existuje 11 sněmoven a stejně tolik vlád. To všechno je nejen strašně drahé a úplně zbytečné, ale je to také naprosto šílené. Podle Washingtonské dohody z roku 1994 má Bosna a Hercegovina 10 správních jednotek, které jsou definovány jako její „federální jednotky.“ Každá jednotka federace, ve které žije kolem 2,38 milionů obyvatel, má ústavu, zákonodární a soudní moc. Podle údajů z oficiálních stránek federace Bosny a Hercegoviny a jejich správních jednotek, je v těchto 10 sněmovnách a federativním parlamentu 445 poslanců. Celkový počet ministerstev tvoří číslo 110, plus 11 premiérů. V těchto administracích je celkem 13,827 pracovníků. Platy z rozpočtu federace a správních jednotek dostává více než 75,000 pracovníků. Více než polovina peněz z tohoto rozpočtu jde na platy a sociální dávky. Tato federace je příliš drahá na to, aby docházelo k rozvoji hospodářství, infrastruktury a vůbec celé země. Jak by se to dalo řešit? Novou ústavou.
Vanja Igić
Já bych to s těmi fanoušky neviděl tak černě, ztrapnili sami sebe, žádní představitelé Srbska to nebyli. Ostatně není to ani rok, co zde byli fanoušci chorvatští, kteří se nechovali o nic lépe, ba naopak, také neudělali ostudu Chorvatsku, ale sami sobě. Nebyl bych s tím ztrapňováním ve světě tak přísný:-) Hooligans jakékoli země nejsou elita, nýbrž jelita.
a tohle bylo docela veselé:-)))
http://www.youtube.com/watch?v=Bdazwfvi0Oo
Sic trošku opožděně reaguju na tvůj komentář, ale přeci:)
To víš, že ti blbci ztrapnili Srbsko, a ztrapňuji ho neustále! Mlácení cizinců ve vlastní zemi včetně nedávného zmlácení francouzského fanouška na smrt a jejich skotačení v zahraničí, to všechno nás ztrapňuje. Kdy mysliš, že k nám někdy zavítají turisté, po tom co se o nás ve světě dozvíš, že mlátíme cizince na smrt? Jakou mysliš, že máme ve světě pověst? My jsme přátelští a pohostinní lidé, ale málokdo si to o nás po tomhle uvědomí.
Video znám, ale je to tak jediné, co mě kolem těch událostí rozesmálo…